Martina Gabaríková: dětská samolepka na zeď má vyprávět příběh a upoutat pozornost nejmenších

KDO JE MARTINA GABARÍKOVÁ?

Slovenskou ilustrátorku Martinu Gabaríkovú, známou pod pseudonymem adzusi.art, dovedla k digitální tvorbě trnitá cesta. Kreslení měla ráda odmalička, ale aktivně tvořit začala až po autonehodě. Od drobných ilustrací se postupně propracovala k těm dětským, barevným a hravým. Martina miluje kávu, zmrzlinu, svého muže a ten pocit, když se naučí něco nového. :)

Pojďte se s námi podívat, jak vznikala nová autorská kolekce INSPIO se samolepkami na zeď od adzusi.art v životě čelila, dokud ji nezačala naplňovat tvorba ilustrací.

KDY JSI S ILUSTROVÁNIM ZAČALA? STUDOVALA JSI NĚJAKOU UMĚLECKOU ŠKOLU?

Vystudovala jsem uměleckou školu se zaměřením na hudbu, konkrétně na zpěv. K umění jsem měla vždycky blízko, ale jako výtvarnice jsem samouk. Později jsem sama začala vyhledávat online kurzy, které mě postupně navedly správným směrem.

Na plný úvazek jsem s malováním začala na začátku roku 2020. Rok předtím jsem malovala sporadicky, jednou za čas. Aktivně, tedy 5 až 10 hodin denně, jsem začala malovat před rokem a půl. :)

CO PRO TEBE TVOŘENÍ ZNAMENÁ A CO JE PRO TVOJI TVORBU TYPICKÉ?

Tvorba mě v životě naplňuje asi ze všeho nejvíc. Vždycky jsem ráda pracovala tak, aby za mnou byla vidět dobře odvedená práce. Při tvorbě mám výsledek před očima – ať už je dobrý nebo špatný. Vždycky vidím, co jsem udělala a na čem je třeba zapracovat. Zároveň vnímám i to, v čem jsem se zlepšila. Je to úžasný pocit, když si uvědomím, že jsem schopná přetavit myšlenku do reálné a viditelné podoby v podobě ilustrace.

Pro mou tvorbu jsou typické radost, emoce, úsměv, příběh a barvy. Zbožňuji úsměvy na tvářích lidí, když se podívají na některou z mých ilustrací. Ráda kombinuji jednoduché tvary se sytými barvami a zapojuji do tvorby nějaký příběh nebo myšlenku.


Krásu dětské ilustrace vnímám právě v určité interakci mezi malovanými postavičkami – v příběhu a „rozhovoru“ mezi nimi. Když se mi například podaří zachytit pohled myšičky, jak se dívá na jednorožce nebo jak k sobě sklání hlavy, je jasné, že to musí být láska. :)


JAK JSI SE DOSTALA K DIGITÁLNÍ ILUSTRACI?

Začalo to tím, že jsem měla autonehodu, při které jsem si poranila pravou ruku. Tehdy mi dokonce problesklo hlavou, že se mi do ní už nemusí vrátit plnohodnotný cit.

Někdy tou dobou mi partner koupil grafický tablet, abych si mohla trénovat jemnou motoriku i jinak než cvičením. Popravdě jsem si jeho nápadem nebyla úplně jistá, ale nakonec se všechno postupně zlepšovalo. Pár měsíců po mé druhé operaci ruky začala celá ta situace s pandemií. Navíc v práci zrušili moje oddělení, a tak jsem přišla o práci.

Tehdy jsem se začala každý den intenzivně věnovat digitální malbě.

ČÍM SI TĚ OPROTI PAPÍRU ZÍSKALA ILUSTRACE NA TABLETU?

Když mě něco napadne a nemám zrovna po ruce tablet, tak si tu myšlenku nakreslím i na papír. Snažím se vést si vlastní skicák, ale pokaždé raději sáhnu rovnou po tabletu. Je pro mě mnohem praktičtější. Dnešní tablety a jejich doplňky umí skvěle a citlivě imitovat pocit kreslení, jako když kreslíte na papír. Vyhovuje mi i to, že mají obrovskou variabilitu v rámci úprav náčrtů a ilustrací.

Proto si většinou rovnou načrtávám nápady na tabletu. Pak se k nim s odstupem času vracím a zdokonaluji je. Občas se mi stává, že už od rána mám v hlavě nějaký nápad. Jakmile mi to ostatní povinnosti dovolí, usedám k tabletu a pouštím se do kreslení. Někdy je to opravdu i 5 až 6 hodin v kuse.

ILUSTROVALA JSI KNÍŽKU O MALINKÉM SEMÍNKU I DĚTSKÉ SAMOLEPKY NA ZEĎ. JAKÝ JE MEZI TÍM ROZDÍL?

Krása návrhu samolepek na zeď spočívá v té volnosti. Můžu použít jakékoli prvky a rozsah motivů je v podstatě neomezený. Na druhou stranou je docela výzva vytvořit ilustraci, která má mít myšlenku a příběh a zároveň má upoutat pozornost malých dětí.

V knize O malinkém semínku máte na to, abyste odvyprávěli příběh, mnohem víc ilustrací, což je výhoda. Nevýhodou je ale zase omezená tematika. To znamená, že všechny ilustrace se v tomto případě týkaly semínek a klásků. Je to krásná tematika, ale když už to kreslíte dva měsíce v kuse, těšíte se, až dostanete příležitost vytvořit nějaké zvířecí příběhy. :)

JAKÉ ZVÍŘÁTKO BYLO V RÁMCI TVORBY NEJZÁBAVNEJŠÍ A JAKÉ BYLO NEJOBTÍŽNĚJŠÍ?

Nejtěžší asi bylo poskládat panďátka kolem jejich mámy. Nechtěli mě jaksi poslouchat a já si říkala, že tam prostě musí být všechny tři. Dokonale to vystihuje ten moment vyrovnaného úsměvu jejich maminky, i když má kolem sebe tři živá a hravá panďátka. :)

Nejzábavnější byla asi kombinace malých zvířátek s velkými, jako je například ilustrace malé myšky a jednorožce.

JAKÝ JE POSELSTVÍ TVÉ AUTORSKÉ KOLEKCE OD ADZUSI.ART?

Úsměv, radost, láska a vděčnost. Když si je udržíme v životě a budeme se těšit z maličkostí, každý den bude krásnější a vyrovnanější.

Rozhovor pro vás připravili Lucka a Martina


Sdílejte článek svým přátelům